patička

Xia Ku Cao

Byla žila dobrotivá a všemi oblíbená matka jistého významného pana starosty, jež však poznenáhlu byla přepadena zákeřnou tuberkulózou mízních krčních uzlin, pročež jí krk otekl do nevídané výše, šíře i objemu, až se to vymykalo jakémukoliv vjemu. Všichni přivolaní doktoři, léčitelé, šarlatáni, šamani i astrologové svorně tvrdili, že proti takovémuto onemocnění již nelze zhola nic dělat. Až jednoho dne zavítal do posmutnělé obce neznámý bylinný lékař, který, sotvaže spatřil nebohou a již jistojistě duši vypouštějící stařenu, ihned věděl, která uhodila. Předstoupil proto před starostu a přesvědčeně mu pravil, že zná bylinu, jež jeho matce zachrání život. Ať ho tedy nechají načas odejít a více se již nestrachují.

Odvážný bylinkář a nebojsa v jedné osobě se pustil hned bez bázně a hany do příkrých strání nedalekých hor a až na samé horní hranici lesa nasbíral onu potřebnou rostlinu. Na konci své cesty tam a zase zpátky připravil již téměř skonalé pacientce náležitou bylinnou směs, po níž krk jí splaskl docela a opět klid a harmonie zavládly ve vsi zcela.

Předtím, než se vydal bylinný lékař, ověnčený slávou a poctami, na další cestu, pravil přešťastnému starostovi, kde přesně lze bylinu pro strýčka příhodu nalézt s tím, že s koncem léta mizí jako pára nad hrncem.

Během následující zimy uhodily mrazy třeskuté a do císařství se vrátily události mrzuté, neb na vlas stejně jako starostova ctěná matka onemocněla i jeho císařská výsost zákeřnou uzlinou tuberkulózou. Sotvaže se to starostlivý starosta dozvěděl, vydal se ihned za vládcem své říše, že on má ve své rodině s touto smrtelnou nemocí životodárnou zkušenost, která dozajista i císaře postaví na nohy, ba i do sedla. Nelenil poté již ani okamžik a sám osobně se vydal, nedbaje počasí a nečasu, do oněch hor, aby co nejrychleji byl se zázračnými bylinami nazpět. Hledal však maně i marně po několik dní, ale kýženou rostlinu stále nenacházel. Chtě nechtě se vrátil do hlavního města, ponořeného do smutku, s nepořízenou. Jakmile se císař dozvěděl, že i tato poslední možnost na jeho záchranu padla, upadl do těžké deprese a jeho stav se již povážlivě nahnul přes řeku života k propasti smrti. Starosta se cítil zle sklíčen a doslova na smrt podveden.

Když pak v létě téhož roku zavítal opět do nám dobře známé osady onen moudrý a zkušený muž - bylinný léčitel, byl ihned obviněn rozvášněným starostou z podílu na smrti císařově a divže nebyl uvržen do vězení a vsazen do želez. Vždyť žádné léčivé rostlinstvo se v jím popsaných, toliko nedostupných místech, vůbec nenalézalo.
"Dříve než mě sprovodíte z tohoto života pozemského, rozpomeňte se na mnou, těsně před odchodem zdůrazněný fakt, že tuto rostlinu nemůžete nalézt, sotva podzim nad létem vyhlásí svou vládu," pravil klidně bylinný lékař svým unáhleným a samozvaným soudcům. Na základě tohoto poněkud chmurného příběhu byla bylina pojmenována "se skonem léta je i po mě veta", aby si všichni provždy zapamatovali, kdy že ji je možné nalézti.

 


 

Xiao Ku Cao (Sp. Prunelae Vulgaris) z hlediska tradiční čínské medicíny ochlazuje horko.

 

MUDr. Petr Hoffmann

detail