aneb člověk je jak bez duše, když stín se vkrádá do duše.

Deprese, ale i úzkosti, strachy, obavy, náladovost, pocity napětí, neklidu a nepohody, podrážděnost, zlost, výbušnost, smutek, žal, pocity viny a ukřivděnosti, frustrace, hysterie, upjatost, zatvrzelost (postupně bychom mohli vyjmenovat všechny negativní emoce…) – to vše jsou typické projevy Stagnace energie QI, která postihuje dnešního člověka více než by bylo zdrávo. Dle TCM Duch sídlí v Játrech a jeho správná funkce se projevuje duševní silou, která v sobě zahrnuje vitalitu, kreativitu, flexibilitu, inspiraci, nápady, odvahu, plánování, cílevědomost, odhodlání, uskutečňování představ, dotahování věcí do konce, smysluplnost… Prostě Duch je odpovědný za myšlenkový pohyb. Ve chvíli, kdy mysl, sídlící v Srdci, dostatečně nedostává v důsledku Stagnace QI tento „drajv“ (jenž bychom mohli v dnešní mluvě vyjádřit jako tah na branku), pak se člověk cítí psychicky oslaben (podobně jako při hře v oslabení, kdy jeho okolí hraje neustálou přesilovku) a ztrácí všechny výše zmíněné pozitivní vlastnosti včetně duchaplného pohledu. A to doslova, neboť Duch se projevuje zejména v očích a v případě plného zdraví je i pohled s výrazem zdravý. Zdravé vztahy spolu pěstují a vytvářejí spřízněné duše, což jsou lidé, kteří spolu rezonují, jdou si naproti, vzájemně se doplňují, jeden druhému mluví z duše (mluvíme pak o souznění duší) a jejich tělo a duše jedno jsou. Naopak člověk, který postrádá životní sílu Ducha, chodí jako tělo bez duše, je v něm malá dušička, mívá bezduché myšlenky a vede duchaprázdné řeči, jež nevycházejí zrovna z hloubi duše… Zkrátka duše (moje drahá) bolí, a ne že ne! Tím vším se člověk postupně dostává na pomyslnou křižovatku potíží, z které neví kudy kam, jak řešit vztahy, práci, jak si uspořádat život… a upadá do deprese

Jako tělo bez duše je deprese

Deprese je charakterizována dle západní medicíny dvěma hlavními příznaky: ztrátou zájmu o každodenní činnosti a poklesem nálady s pocity smutku, beznaděje, bezmoci a pláčem bez zjevné příčiny. Patří sem i některé z dalších příznaků jako nespavost, nekoncentrovanost, změny hmotnosti (jak minus, tak plus), neklid, pocit viny, snížené libido, sebepodceňování, únava, vyčerpání, pesimistické a negativní myšlenky – prostě ztráta radosti ze života. Takový člověk se cítí jak píchlá duše (řečeno cyklistickým termínem vypustil duši) a je třeba také poškozenou duši opravit, tzn. krom užívání bylin i promluvit mu do duše a pohladit a pofoukat duši(čku) tak, aby měla dušička pokoj – nejlépe pak zase nějakou dobrou duší – kupř. zkušeným psychoterapeutem, neboť jen ten je tím pravým odborníkem tělem i duší, neboť tělo i duše jedno jsou, o čemž je i z hloubi duše přesvědčen. Rovněž dle TCM emoce jsou matkou nemocí a špatná strava jejich otcem, proto i lidé, kteří sice nejí předpisově, ale převažují u nich pozitivní emoce a myšlení, jsou na tom podstatně lépe než ti, kteří sice pečlivě dbají na svoji stravu, ale zanedbávají svoji duši a zatěžují i negativními emocemi

Hněv (nechť) není dobrým rádcem, ani sluhou, ani pánem

Ke Stagnaci QI, která nejčastěji postihuje Játra, Plíce, Srdce, Slezinu a Žaludek dochází v důsledku nadměrných emocí. Čeština má pro Stagnaci QI také poměrně trefné vyjádření o stažené (ze strachu, obav, starostí…) či zaťaté (ze vzteku, závisti, nenávisti…) zadnici.

V případě Jater je to hněv. Tuto emoci chápe čínská medicína více než kteroukoli jinou pěkně zeširoka a zahrnuje do ní i potlačovaný hněv, vztek, vznětlivost, podrážděnost, rozhořčenost, nevraživost, vzdo rovitost, zatrpklost, sveřepost, tvrdohlavost, zaťatost, závist, frustraci, pocit ukřivděnosti či vnitřní neklid. Hněv se ze všech emocí nejsnáze vyvolává, ale nejhůře ovládá a je také nejčastější příčinou Stagna ce QI. Způsobuje vzbouření QI, což znamená, že se energie vydává špatným směrem, tedy je vzpurná, protikladná, odporující, neposlušná a vzdorující. Škoda jen, že tuto energii, kterou člověk promarní ve vý buších hněvu, neovládne a nevyužije k dosažení svých životních cílů…

I pravil jeden konfuciánský myslitel Ču Si ve 12. století: Závazky člověka vůči druhým by se měly zakládat na loajalitě a poctivosti. Chování člověka by mělo být založeno na vážnosti a obezřetnosti. Člověk by měl umět ovládat svůj hněv a umírňovat své touhy a měl by napravovat své chyby a soustředit se na činění dobrých a správných skutků. Podobně v Knize knih je psáno: Nad vaším hněvem ať slunce nezapadne. Snášejte se a odpouštějte si navzájem. Tato slova by bylo vhodné tesat do kamene, až téměř nárožního, který se posléze stane základním stavebním kamenem duševní pohody, jinak dojde k obávané Stagnaci QI...

V případě Srdce a Plic způsobuje Stagnace QI smutek, žal, obavy, sebeobviňování a pocity viny.
V případě Žaludku a Sleziny je to těžkomyslnost, plačtivost, melancholie, nostalgie, zádumčivost, sklíčenost, nadměrné přemítání a vracení se do myslnosti – prostě splín se vším všudy (ostatně v angličtině se Slezina řekne spleen).

Stagnace ve slepém rameni vede do slepé uličky

Jednou z nejčastějších příčin psychických potíží je Stagnace QI. Můžeme si ji představit jako vodu v řece, která u zdravého člověka teče volně a klidně, bez překážek, avšak při narušení jejího toku dochází ke Stagnaci, podobně jako u přehrady, kdy na jedné straně se voda hromadí až se vylévá z břehů a nadměrně tlačí na hráz a stavidla, zatímco na straně druhé je pod přehradou proud vody slabý, stagnuje v meandrech a nedostatečně vyživuje břehy, a vegetace tím pádem strádá. Voda nehybně spočívá ve slepém rameni, čímž se tak dostává do slepé uličky. Stojatá voda zde těžce sedí (asi jako kámen na srdci), tlí, bobtná, kvasí… prostě nežije. Zato zde žije a bobtná cosi nekalého (ba kalného), co zatemňuje nejen mysl a duši.

Stagnace QI Plic se projevuje příznaky, jako jsou pocit knedlíku v krku, obtížné polykání, pocit tlaku či napětí na hrudi, povrchní dýchání, časté zívání a vzdychání, časté infekty dýchacích cest (chronický zánět hrtanu), únava, smutek, u žen napětí v prsou a premenstruační syndrom. Pocit horka, červené tváře a žízeň se přidávají v důsledku toho, že každá Stagnace se dříve či později přemění na Horko (jako uhlí, které se samovznítí v uzavřeném sklepu). Člověk má pak pocit, že mu „cosi sedí“ na hrudi, na břiše, v podžebří, co ho dusí jak fyzicky (často se objevuje tzv. psychické astma, obzvláště u žen), tak i deptá psychicky. Prostě je to na … (s)padnutí. Typické je, obzvláště u žen, hlasité prodýchávání a kaskádovitý dech, kdy se chtějí tímto způsobem mechanicky prodechnout, a tím tak „odblokovat pocit švestky“ v krku a/nebo tíhy na hrudi, což bývá často zaměňováno s hysteroidními projevy… Optimální bylinná směs je Spadnutí kamene ze srdce (081).

Stagnace QI Srdce se projevuje příznaky (kromě některých výše zmíněných), jako jsou bušení srdce, slabost a chlad v končetinách, bledost, nechutenství, napětí na hrudi, event. i podrážděnost a duševní neklid. Vhodná je kombinace Spadnutí kamene ze srdce (081) + Harmonie broskvového háje (192).

Stagnace QI Jater se projevuje příznaky, jako jsou napětí a bolesti šíje a krčních svalů, bolesti hlavy, střídání měkčí stolice a zácpy, sucho a hořko v ústech, u žen nepravidelná menstruace nebo premenstruační syndrom, napětí, tlak či bolesti kolem žaludku nebo v podžebří – latinsky se řekne podžebří hypochondrium, a tak pravděpodobně vznikl i název pro tzv. hypochondra, tedy člověka, kterému sice (dle všemožných medicínských vyšetření) nic není, ale přitom ho trápí nejrozmanitější obtíže. TCM však nezná termín „hypochondr“, neb každá potíž má vždy i svoji příčinu neboli není kouře bez ohně. Nejčastější bylinné směsi jsou Zklidnění zčeřené hladiny (062) a Spadnutí kamene ze srdce (081).

Stagnace QI Sleziny a Žaludku se projevuje příznaky, jako jsou špatné trávení, diskomfort v oblasti břicha, nevolnost, chronický zánět hltanu, reflux žaludku. Tato Stagnace má za následek i vznik Hlenu, jenž stoupá v protisměru, blokuje mozkové otvory, a tím i správné myšlení a uvažování a podobně jako mlha zastírá mysl a zatemňuje mozek. Člověk pak ztrácí přehled a porozumění pro řádný chod věcí v životě (oslabení kognitivních funkcí), neumí se zařadit a těžko se orientuje ve společnosti, jež se pro nějak stává jakousi „lidskou džunglí“, cítí se zmatený, neuspořádaný a bez cíle, prostě nejde mu to do hlavy a není (to) k tomu. Vhodná je kombinace Spadnutí kamene ze srdce (081) + Souznění kouzelné proměny (063)

Spadnutí kamene ze srdce (081)

Tato bylinná směs je ideální pro všechny případy (a že jich dnes je), které se objevují v důsledku emoční nerovnováhy vznikající na podkladě Stagnace QI, která se přeměňuje na vnitřní Horko a spolu s Hlenem blokují Horní a Střední Ohniště. Na rozdíl od původní klasické směsi, která neochlazovala, je zde přidána bylina Dan zhu ye, jež snižuje vnitřní Horko a tlumí podrážděnost a niterný neklid. Jak už její příznačný název napovídá, ta na rozdíl od všemožných pseudostimulancií (alkohol, drogy a rock’n’roll…) postupně navrací harmonii do těla i duše – jako když TO z vás spadne.

7 jestřábů kontra 7 hrdliček

Současná věda a technika umějí vše dokonale popsat, rozebrat do posledního šroubečku či molekuly a atomu (ba i více), ale přitom víme, že poručit větru ani dešti neumíme, natož pak našim emocím, potažmo nemocím… Člověk by si však měl neustále uchovávat pokoj v duši. Západní civilizace někdy až závidí spokojeným a usměvavým, ale zato chudším východním národům (chatrč ze slámy, v níž se lidé smějí, má větší cenu než palác, v kterém lidé pláčí), oni by si zase třeba přáli naše výdobytky – prostě člověk většinou touží po tom, co nemá. Pokud bychom si chtěli čínské psychoterapeutické zásady a duševní příčiny nemoci jednodušeji přiblížit pro současného člověka, obraťme se ke kořenům naší civilizace. Její základní pravidla jsou shrnuta v jednoduchých bodech, které představují 7 ctností a 7 neřestí. Tento morální kodex jasně a zřetelně každému nastavuje zrcadlo duše. Tak jako každá akce má svoji reakci, každý následek svoji příčinu, tak stejně tak i každé (ne)správné chování, jednání a myšlení se vždy odrazí v našem životě – a tedy ve zdraví i v nemoci. Více již netřeba dodávat, nechť si každý udělá svůj úsudek o sobě sám. Lidé mají (na rozdíl od zvířat) druhou signálnísou stavu – tedy cit, rozum a svobodnou vůli. Cítíme a prožíváme emoce, rozumem chápeme a svobodnou vůlí si vybíráme a rozhodujeme mezi ctnostmi či neřestmi (hrdličky nebo jestřáby), čili máme náš život plně ve svých rukou!

Člověk má tuhý kořínek, ale křehkou duši – na mou duši,  není tedy jedno-duší míti čistou duši?

text: MUDr. Petr Hoffmann
ilustrace: akad. arch. David Vávra