patička

Čaj básníků života® (800)
Taiwanský nefermentovaný zelený - CUI YU CHA

Když se řekne čínský čaj, má se na mysli „pravý“ čaj, tedy zelený. Pochází ze stejné rostliny (Camellia silensis) jako čaj černý, který je všeobecně oblíbený v západních zemích, kde se dokonce popíjí s mlékem, ale při výrobě tohoto zeleného čaje nedochází k fermentaci. Díky tomu zůstávají všechny přírodní látky, tak důležité pro zdraví člověka, zachovány.

Spolehlivá inspirace

Podle pověsti objevil čínský čaj (čínsky cha, čte se čcha) Šen-nung, „Božský zemědělec“, který celý život ochutnával plané rostliny s cílem poznat jejich účinky na organismus. Jednou, po požití jakési jedovaté rostliny, natrhal čajové lístky, v kotlíku je nechal přejít varem a nálev vypil – a jedovaté látky se mu vyplavily z těla.

Původně se čaj považoval za lék, ale postupně jej začali pít čínští učenci, kteří zjistili, že podporuje myšlení a dodává inspiraci. Na rozdíl od čínské kultury jídla, která má kořeny ve zvycích neurozených vesničanů, pití čaje zavedli vzdělanci a vládci. V prostředí ohroženém nejednotou, korupcí a různými výstřelky symbolizoval čaj spolehlivost, bezúhonnost a prostotu YIN vyrovnávajícího YANG. Není divu, že si našel své pevné místo také v dnešní moderní společnosti.


Elixír dlouhověkosti

Lu Jü ve svém známém díle Klasická kniha o čaji sepsaném v 8. století v období dynastie Tang tvrdí, že čaj je významným elixírem dlouhověkosti. Pití čaje povýšil na druh umění, vytvořil pojem čajového obřadu a kultury čaje. Z těchto časů se nám zachoval celý seznam pozitiv plynoucí z pravidelného pití čaje – od zmírňování účinků alkoholu a ochlazování organismu v létě až po vyplavení toxinů z těla a lepšího poznání sebe sama. I dnes bezezbytku platí v podobě minimálně

 

7 BLAHOdárných účinků:

 

  1. Napomáhá prevenci rakoviny. Při pravidelném požívání zeleného čaje prokazatelně umírá mnohem méně lidí na rakovinu zejména zažívacího traktu než je celostátní průměr. Katechiny hojně obsažené v čajovém extraktu výrazně brání rozvoji rakovinného bujení, neboť účinně snižují množství látek, jež vyvolávají mutace lidských buněk.
  2. Napomáhá regulovat krevní tlak i obsah cholesterolu a cukru v krvi. Zde se také podílejí katechiny, tedy enzymy, obsažené v čaji.
  3. Oddaluje stárnutí. Čajové lístky obsahují mj. i vitamin E, což je antioxidant, účinná látka, jenž zpomaluje degeneraci buněk, tedy i stárnutí. Mnohonásobně účinnější antioxidant je v čajové tříslovině.
  4. Osvěžuje tělo i duši. Zelený čaj stejně jako káva obsahuje kofein, jehož vzpružující účinky na organizmus jsou všeobecně známé. Rozdíl je v tom, že kofein v čaji (někdy zvaný thein) působí mírněji, šetrněji, zato však delší dobu a hlavně bez návykových a vedlejších účinků.
  5. Brání otravě jídlem. Zeleným čajem se léčily potíže ze zkažených potravin, průjmy a podobně. Látkou, která působí proti rozvoji škodlivých baktérií při otravách, jsou katechiny. K prevenci stačí už polovina běžné dávky zeleného čaje, tj. půl litru denně.
  6. Potírá viry. Zásluhu na potlačení virů mají opět katechiny. Silně působí na chřipkové viry a do značné míry je inaktivují. Zelený čaj ovšem navíc obsahuje i vitamin C.
  7. Brzdí kazivost zubů. A to díky fluoridu, jenž je obsažený v lístcích čajovníku. Významné preventivní účinky se projevují hlavně u mladších lidí. Vyplachování úst zeleným čajem po jídle pomáhá i proti „páchnoucímu dechu“ – vzhledem k obsahu vhodných flavonoidů.

 

Příroda nejlepší léčitelkou

Před 2 000 lety Číňané přišli na to, co moderní výzkum teprve odhaluje: náš organismus potřebuje ochranu před škodlivými vlivy přírody a tu nejlepší mu paradoxně zajistí zase pouze příroda sama. Dnes už víme, že vedlejším produktem metabolických procesů jsou volné radikály čili „vysoce reaktivní molekuly“, lidověji známé pod pojmem „překyselení organismu“ – dle TCM se pak jedná o „horko a vlhko“. Tyto jsou prvotní příčinou vzniku celé řady tzv. civilizačních nemocí včetně srdečních chorob, cukrovky, obezity a rakoviny a mocně urychlují proces stárnutí. Rostliny obsahují látky zvané antioxidanty, které je dokážou zbavit přebytečných volných radikálů vzniklých při absorpci sluneční energie. Živočichové si tyto látky nevytvářejí v takové míře, a tudíž se musí spoléhat na rostliny - což vedlo Číňany k tomu, že záhy pasovali zeleninu na plnohodnotný pokrm. Ovšem konzumovat množství rostlinné stravy nezbytné k zajištění potřebného množství antioxidantů není reálné. Vřelý nápoj se proto nabízí jako (la)hodná alternativa.

 

Jak (se) sype zelený a černý čaj

Zelený čaj se získává ze dvou až pěti mladých lístků a listového pupene keře čajovníku, které se pečlivě sklízejí a okamžitě se mírně zahřívají na pánvích nebo lehce napařují a pak suší. Enzymy přítomné v právě sklizených lístcích vyvolají autooxidaci, která je však přerušovaná mírným zahříváním, a díky tomu zůstávají v zeleném čaji zachovány antioxidační látky. Naopak při výrobě černého čaje se autooxidační proces neřídí, výsledný produkt má tmavší barvu a silnější chuť, ale nižší obsah antioxidantů. Na rozdíl od černého čaje a kávy, které dodají organismu okamžitou, ale dočasnou vzpruhu, zelený čaj osvěžuje, zahání žízeň a mírně povzbuzuje.

 

Jak čaji přijít (nej)lépe na chuť

Čínští bylinkáři nezískávali z rostlin vitamíny ani mastné kyseliny, natož antioxidanty, ale znali léčivou sílu přírodních zdrojů, které se v západní medicíně (zatím) nedočkaly patřičného uznání.
Konzumaci zeleného čaje můžeme stejně jako všechna tajemství čínské výživy přizpůsobit svému životnímu stylu a chuti. Zelený čaj se používá zásadně sypaný, protože porcovaný je méně kvalitní a zpravidla obsahuje drť a prach, zbylý po sušení a balení celých listů (asi jako když jíte pravou šunku prosciutto anebo semletý salám…). Kdykoli je to možné, připravte si šálek zeleného čaje, jímž nejen uhasíte žízeň, ale zpříjemníte si i chvíle volna.

 

Po(u)žití čaje

Zelený čaj je velice vhodný i pro naši západní civilizaci. Má totiž ochlazující a drenážní účinky, které potřebuje převážná většina současníků. Z toho vyplývá, že Čaj básníků života (kód 800)by se neměl pít k snídani jako první tekutina, neboť v tom případě by došlo „k zachlazení a uhašení ohně“, který naopak chceme po ránu rozdělat. Po ránu se doporučuje snídat Nápoj čínských MUDRců (kód 900), který slouží „k rozdělání ohýnku v kamnech“, aby pak přes den dobře spalovala. Teprve poté, tedy během celého dne, je dobré si udělat radost pitím tohoto čaje (kromě pozdních večerních hodin, kdy může zvyšovat bdělost). Rovněž je nutno počítat s tím, že je močopudný, což vyplývá i z jeho „drenážní a čistící“ funkce.


Každá šarže Čaje básníků života je testována na těžké kovy, alfatoxiny a jako jediný v ČR i na 215 druhů pesticidů!

 

Správná příprava

je důležitá pro vychutnání a zachování příznivých účinků zeleného čaje. Převaříme vodu (pokud možno ne chlorovanou, která výrazně ovlivní chuť čaje) a necháme ji odstát na 80 °C (zhruba 10 minut). Poté 1 litrem této vody přelijeme 0,5 až 1 g čaje (špetka mezi prsty – max. 30 lístků). Po cca 5 minutách, kdy se lístky čaje rozvinout a začínají klesat, čaj přecedíme a pijeme. Můžeme si udělat i druhý odvar stejným postupem, avšak voda k zalití čaje by měla být kolem 70 °C a čaj necháme louhovat cca 10 minut. V Číně někdy slévají první a druhý odvar dohromady, uloží do termosky a popíjí během celého dne. Čaj by se neměl louhovat déle než 10 minut a měl by se pít vždy teplý či vlažný – nevhodné je např. uvařit čaj večer a ráno studený popíjet. V tom případě má naopak opačné (škodlivé) zdravotní účinky.

 

Legenda:

 

Na prahu třetího tisíciletí před naším letopočtem započal svoji vládu legendární císař Šen-nung. Proslul coby „Božský rolník“, jemuž nové plodiny pod rukama jen rozkvétaly. Zároveň vešel ve známost i jako otec čínské medicíny, neboť právě z jeho poznatků a léčebných postupů pramenila tehdy i později nesčetná úspěšná uzdravení. Všechny své poznatky shrnul do „Klasického herbáře Božského rolníka“. Scházelo však málo a stránky tohoto rozsáhlého díla by nepokryla žádná léčivá bylina, ba ani žádný léčbu popisující čínský znak...
V čase Šen-nungovy vlády postihl zemi mor. Nemoc se šířila. Moc lidí kosila. Moc však nad jejím zkrocením nikdo neměl. Ani císař, jenž sám přišel dříve na tolik kromobyčejných léčebných účinků bylin, nenacházel nyní tu správnou směs. V nouzi nejkrajnější se proto rozhodl ochutnat nejroztodivnější a dříve nepoznané rostliny na vlastní kůži a ve vlastních útrobách. Až se stalo, že jich během jediného dne okusil 72 – a všechny byly jedovaté. Mor jej tedy neumořil, ale hledání léku na něj jej přivedlo na samý pokraj smrti.
Věděl, že lék nenajde ve zlatých stěnách paláce, a proto Šen-nung umíral teď sám v nitru nejhlubší přírody. Poznenáhlu však z nebes zavál jemný větřík a několik smaragdově zelených lístků z divokého čajovníku se na jeho křídlech sneslo do kotlíku s vroucí vodou. Císař se z posledních zbytků sil napil vřelého nápoje. Vřele ho překvapila nejen jeho vysoká teplota, ale i lahodná chuť. Jako by se mu vedle těla prohřálo i srdce a mysl radostně poposkočila. S dalšími doušky cítil, jak se mu vracejí síly a svíravá bolest ustupuje. Čajové lístky jak démanty se zaleskly na hladině v kotlíku a Šen-nung již věděl, odkud uzdravující vítr vane. Pití čaje se tak stalo od toho času nejen lékem, ale i nad perly vzácnějším potěšením. Vedle toho císař svým poddaným v rámci ozdravné kúry nařídil, aby více času trávili v náručí panenské přírody a nebyli jen ve spárech zapáchajících a morem čpících měst.
Morová rána tak svým douškem přispěla na naše dnešní čajová rána.

Místo závěru nechme v našich myslích a chuťových pohárcích rozeznít slova, která o pití čaje složil o několik tisíciletí později za časů dynastie Tang básník Lu Tong (790-835):

 

První šálek laská suché rty a hrdlo,
druhý tříští stěny osamělého smutku,
třetí hledá vyschlé prameny říček v duši,
aby nalezl příběhy pěti tisíců svitků.
Se čtvrtým odchází bolest minulých křivd,

pátý očišťuje maso a kosti,

se šestým se spojuji s nesmrtelnými,

potěšení ze sedmého mohu sotva snést.

Čerstvý vítr proniká mými křídly,

jak si razím cestu na horu Pcheng-laj, Domov nesmrtelných.


 

 

 

 



Cena - 250 Kč (včetně DPH)

detail